život je cesta sama o sobě a cesta je obdobím pohybu, plná změn, obdobím růstu; v nevědomí cesta symbolizuje vnitřní pohyb od jednoho způsobu bytí k druhému
z kasáren: pokud cestu lemují obrazy pudové roviny, pak se jedná o negativní vyústění neschopnosti podřídit se disciplíně, a naopak pokud cestu lemují citové personifikace a citové symboly, nebo dokonce míříme k symbolům ducha, pak se jedná o správné vyústění vnitřní disciplíny
z nádraží: snící vytěsňuje ze své mysli osoby, symboly a stavy, které zůstávají na nádraží
vzdát se odjezdu a raději se vykoupat či osprchovat: snící si uvědomil (byť podvědomě), že pro další vývoj je důležitější morální očista než pokračování životní cesty na současných základech (závadná náplň mysli)