Snář sebepoznání

Odsouzenec, odsouzení

  • odsuzovat druhé: je velice negativním obrazem duše snícího, neboť házením viny na ostatní se člověk snaží ukázat svou domnělou morální čistotu, zatímco ve skutečnosti nenávidí ty vlastnosti*24, které se většinou podvědomě snaží zlikvidovat; tento výklad plně podporuje i biblické setkání Ježíše s cizoložnicí, která měla být kamenována, Ježíš ji zachránil slovy: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem.“, nikdo nehodil, neboť nikdo není bez viny; a ten, který je bez viny, nikdy nikoho neodsoudí, neboť poznává podstatu skutků lidí zaslepených egoistickým smýšlením, lidí, kteří na druhých lidech nenávidí právě to, čeho se jejich nitro chce podvědomě zbavit
  • být odsouzen: nevědomí těmito obrazy snícího trpělivě učí bez výhrad a odporu uznat vinu a přijmout trest, ať je jakýkoliv, a to i v případech, kdy snící evidentní vinu nenese; jakmile snící trest příjme, objeví se intuitivní pochopení karmických souvislostí snového odsouzení se zapomenutou vinou přesně podle karmického zákona*34
  • opakované odsouzení: objevuje se tehdy, když odsouzený vinu nepřizná; k pochopení souvislostí ukázaných snem je třeba méně pýchy a více pokory
  • setkání s odsouzeným: je dobré nebýt na odsouzeného rozezlen, i když se jeho čin snícího přímo týká, a takové situace brát s nadhledem jako uplynuvší událost
  • cílem duchovního člověka by měl být soucit jak s odsouzenými, tak i s těmi, kteří obvinění a posléze i soudy vynášejí; jakmile se soucit stane součástí vědomého (v denním vědomí) i podvědomého myšlení (ve snech), rozpozná člověk nekonečnou moc karmy*26 nad činy lidstva, rozpozná v chování druhých vinou prodchnuté myšlenky a oblečen do šatu nevinnosti pocítí úlevu od vtíravých obrazů viny a trestu
  • také viz trest