*72 Roztrhej knihy je rada zapomenout na intelekt a plně se oddat Bohu. Tuto nevšední radu nalézáme v mnohých traktátech. Jakmile se adept dostal do víru laboratorní práce, musí zapomenout na teorii a vsadit na vlastní zkušenost. Zcela jistě není jednoduché pro nováčka v alchymistických operacích ztratit téměř posvátnou úctu k uznávaným autoritám alchymie, ale duchovní cesta je shodná i s touto radou. Dojde-li člověk v duchovním poznávání do bodu, v němž je jakékoliv další zkoumání bohaté duchovní literatury zamlžováním jeho cesty, pak přichází ke slovu nutnost vlastních zkušeností (meditace, vize, archetypy), aby na konci cesty zcela zapomněl na intelekt a jako dokonalý bhaktijogín se vzdal Bohu s láskou a oddaností v srdci. Jakákoliv myšlenka jej navrací do jeho původního stavu před konečný cíl duchovního snažení. Stejně hovoří i Ježíš Kristus: "Amen, pravím vám, kdo nepřijme království Boží jako dítě, jistě do něj nevejde." (Lukáš 18/17)