Self

    Nesetkáváte se s novým archetypem. Archetyp je totožný s Jungovým „Das Selbst“ – bytostné já. Američtí psychologové používají stručnější a českým uším „lahodnější“ anglický název „Self“, který jsem začal používat jako pracovní název. Po uvážení jsem název Self ponechal i v této knize. Navíc se snažím dát důležitému archetypu Kruhu Bytí nový rozměr, v němž bude moci každý lidský jedinec toužící po jednotě nalézat sám sebe a směřovat svou individualitu k jednotě. Objevitel a průkopník archetypu Self C. G. Jung byl fascinován symboly, které lemovaly jeho cestu nevědomím, a snad právě proto si nevšiml mnoha nenápadných funkcí archetypu. Za symboly celistvosti považoval ráje, Zlatý olympský věk, hermafrodita, či mytologické Světové vejce, z něhož vzešlo všechno stvoření. K symbolům také přiřadil mandaly východních náboženství a potažmo i UFO. Ne zcela souhlasím s názory význačného psychologa, který spojil několik archetypů v jediný, ale ve své podstatě jsou jeho názory o celistvosti pravdivé. C. G. Jung nezůstal u „pouhých“ symbolů, ale pokoušel se v archetypu celistvosti nalézt i prvotní lidskou bytost v nejčistším stavu, jako byl Adam, Kristus, Buddha. Snažil se ukázat lidem obraz Boha v lidské duši, který se (podle Junga) objevuje zcela nezávisle na vědomí o víře, či nevíře v Boha.

    Objevení archetypu Self v lidském vědomí je i s ohledem na hloubku u běžných lidí vzácné či dokonce nemožné. Avšak ve skutečné touze po klidu a míru, při upřímné snaze o sebezdokonalování a hlavně po dosažení Kruhu Procesu obnovy se po prvních náznacích před člověkem rozprostře celá skvostná šíře archetypu, který bych pojmenoval „Velvyslanec Boha“. Právě velvyslanec před konečným pochopením Boha musí pomalu, krok za krokem ozřejmit bytostný stav, možnosti, cestu, očištění, místo a nebezpečnost pudů, karmický vzorec jednání, aby z hledačů pravdy nakonec vychoval nové velvyslance, kteří budou přibližovat druhým lidem zákonitosti procesu poznávání celistvosti. Archetyp Self je „dar Boží“, kterému člověk musí kráčet naproti, neboť Bůh ctí jeho svobodnou volbu a nebude mu nic násilně vnucovat.

    Na základě zkušeností jsem utvořil schéma archetypu, které mi bylo pochopitelné teprve tehdy, když jsem se přestal dívat na archetyp z hlediska jedince a nastolil jsem pohled z nitra – z centra bytosti. Již v úvodu musím podotknout, že archetyp používá všech prostředků, kterých je hledajícímu člověku třeba k postupu a plně chápe, že žádný člověk nekráčí duchovní cestou bez zakolísání a bez zbytečných odboček. Proto je pochopitelné, že archetyp působí zcela podle vnitřních dispozic člověka.

Schéma archetypu Self (z pohledu transpersonálního já):

1. Bytostný stav
2. Možnosti
3. Cesta, na níž je nutno pochopit:      a) Karmu
                                                                b) Pudový vzorec chování
                                                                c) Pomíjivost a protiklady
                                                                d) Odpuštění
                                                                e) Správné jednání a očištění

Archetyp Self používá k „výuce“ tyto výrazové prostředky:

  1. Transpersonální prožitek
  2. Zrcadlo odrážející bytostný stav, cestu, závadné jednání, nebo překonané překážky
  3. Alegorie
  4. Podobenství
  5. Příklad druhých lidí
  6. Role v imaginárním příběhu
  7. Obsazení hledajícího do role chápavého žáka, učitele, či rádce v pochopených otázkách

    Možná si mnozí z vás řeknou: „Vždyť je to celkem prosté a jednoduché. Tento archetyp se dá zvládnout během několika měsíců či dokonce dnů a nikoliv mnoha let.“ Ovšem pozor! Nestačí pouze uznat nějakou skutečnost (například existenci karmy) rozumově, je třeba ji přijmout celým svým nitrem, v němž nesmí být rozpory a nepochopení. Proto může od rozumového přijetí určité zkušenosti trvat mnoho let, než dokážete bytostně přijmout skutečnosti a rozehnat mraky pochybností ve svém nitru. Hovořím tak z vlastní zkušenosti. Mnozí také budou cítit touhu po zařazení „představy centra bytosti“ – vyššího transpersonálního Já (chrámy, stavby) do tohoto archetypu. Musím je však zklamat, protože představa centra bytosti je pouhou představou, a tudíž jednoznačně patří o kruh „níže“ – do archetypu Poklad v Kruhu Procesu obnovy. Bližší vysvětlení jednotlivých bodů schématu archetypu naleznete v komentářích jednotlivých snů (viz obsahy odkazů dole).

    Archetyp Self má hluboký vztah k filozofii, duchovním vědám a hlavně k meditaci. Po úspěšné meditaci a vědomém doteku nitra rozčeří se hladina archetypu Self (nejen jeho) a snaha o nalezení pravdy je korunována dílčími úspěchy v podobě obrazů velvyslance Boha, obrazů, jež pozvolna vystupují z hlubin nitra. Čím hlouběji se v meditaci dostaneme, tím hlubší pravda nám přijde naproti. Pokud vyzkoušíte vliv meditace na archetyp Self a následně budete sledovat své sny, budete udiveni, kolik moudrosti a občas i rajské blaženosti se skrývá v nitru každého člověka, budete udiveni nad nekonečností, jež se skví v jediném nepatrném bodu, budete udiveni nad krásou lidské bytosti.

    Nejen na cestě archetypem Self musí být nejdůležitějším vztahem ze všech vztahů vztah k vnitřnímu já. Musíte jej uznávat a milovat. Pak teprve budete moci úplně automaticky uznávat a milovat i druhé. Vlastní já je požehnané a stejně je i požehnané já všech ostatních, kteří s vámi přicházejí každodenně do styku a zkouší vaši tolerantnost, trpělivost a lásku. Buddhisté se snaží v druhém člověku, ať je jakkoliv zlý, vidět převlečeného Buddhu, křesťané Krista. Tato jednoduchá poučka vám může významně napomáhat na cestě k jednotě, na cestě pochopení archetypu Self v celosti složené z vědomí a nevědomí.

    Archetyp Self je nezměrné vnitřní bohatství, jež skví se jak démant v lidském nevědomí. Díky němu směřujeme ke zdroji lásky a moudrosti. Jím můžeme přesáhnout kruh zrození a smrti. Snad je paradoxem, že k jednotě směřujeme kompromisem, neboť člověk při postupu archetypem k vyvrcholení své existence v transpersonálním já musí používat dvou duchovních cest – krátké a dlouhé. Krátká cesta je velice rychlá, protože nepočítá s egem. Časté myšlenky na Boha a božskou přirozenost posilují kladný duchovně mentální stav, osvobozují člověka od egoismu, a když je mysl v uvolněném stavu, ukládá nevědomí správné ideje do jeho podvědomé mysli. Ego se ve víře a v lásce k Bohu, nebo v oddání se jiné, nadsvětské skutečnosti rozpouští a svou neexistencí umožňuje člověku poznat vlastní božskou podstatu. Do krátké cesty patří i různá cvičení, která pronikají závojem nevědomosti a přímo hledají prapodstatu bytí. Mnoho jich je popsáno v tomto archetypu i v dalších archetypech Kruhu Bytí (Pozornost, Moudrý stařec). Když jsem ve zkratce vysvětlil krátkou cestu, musím vysvětlit i dlouhou cestu. Dlouhá cesta učí člověka správně myslet, učí ho disciplíně a sebeovládání. Tato cesta počítá s existencí ega, proto se člověk na dlouhé cestě věnuje morálnímu zušlechťování, očišťování, modlitbám, pokání, meditacím, mentálním, dechovým a tělesným cvičením. Dlouhá cesta je nepřetržitý boj s vlastní přirozeností. Mnozí si myslí, že lze poznání dosáhnout pouze krátkou nebo pouze dlouhou cestou. Nemají pravdu! Neboť poznání lze dosáhnout pouze kombinací obou cest a názorný příklad této skutečnosti je archetyp Self, který kombinuje zážitky obou cest. Dosáhnete-li na dlouhé cestě dokonalosti, pak stále ještě zbývá ego, které musíte překonat. Na dlouhé cestě se sebeovládání stává dominantním, což zase na druhou stranu potlačuje mnoho vnitřních nepoznaných faktorů. Proto je nanejvýš důležité rozpoznat okamžik, kdy se sebeovládání stává brzdou vývoje a právě v tomto okamžiku upřednostnit krátkou cestu. Jak? Třeba si uvědomit a zcela pojmout do vědomí jednoduchou víru, která vás přenese přes poslední překážku. Teprve víra, že nejvyšší cíl skutečně existuje a že je dokonce v nitru každého člověka, jej ztotožní s božskou podstatou bez vizí, obrazů, představ a bez idejí.

    Archetyp Self významnou měrou přispívá k celistvosti člověka a teprve celistvý člověk se stává pánem vlastní existence, když v sobě spojuje všechny vlastnosti i všechny čtyři živly (země, oheň, voda, nebe). Ze spojení vychází moudrost a pochopení, jež září bláznovi i mudrci v jednom těle zároveň. Pak člověk procitne a z vrcholku osvícení bez přemýšlení uvidí, že skutečnost je utkána za stejné látky jako lidské sny a nalezne jediný věčný zdroj, okolo něhož všechno ostatní kolotá. Zdroj jako čistá pulsující energie je v každém člověku, je připravená dát mu vše. Dokonce nemusí nikam chodit a hledat ji, nemusí ani hrbit hřbet, jediné, co musí k jejímu nalezení provést, je otočit pozornost do vlastního nitra. Pak ucítí, jak povstává intuice, inspirace, síla i vědomí, že právě zde je možno nalézt ten nejsladší odpočinek.

    Vyvrcholením archetypu je přechod té poslední hranice mezi kruhy nevědomí a vstup do transpersonálního já, což není nic jiného, než vlastní realizace. Pro realizaci je nezbytná mystická smrt, v níž člověk zanechá svou světskost „na kříži“ a osvobozen od tíživého ztotožnění s egem povstane z popela vlastní mystické smrti k novému životu.


Rozšířenou verzi archetypů naleznete na stránce: https://www.medo.cz/jaromir/kniha_trn_2v/index.html Plnou verzi archetypů získáte v knize Tajemství řádu nevědomí na stránce https://www.medo.cz/jaromir/obchod , podobně si můžete zakoupit i další dvě knihy zabývající se výklady snů a zkušenostmi duchovní cesty.